LORIEN 64. Pionýrský tábornický oddíl

Celoročka

Celoroční hra nás provází vždy po celý školní rok. V Lorienu se snažíme o to, aby byla vždy motivována jinak. Zpravidla jde o to, že děti za schůzky, výpravy, jednodenní výlety, úkoly a závody Zelené ligy dostávají body, za které na poslední schůzce či táboře dostanou ceny. A ty mohou být opravdu ledajaké: spacák, sleva na příští tábor, sleva na vodu, louče, batůžek, pastelky, bločky aj.

Dříve jsme sbírali lorienské body do sešitků, na táboře jsme je odevzdávali, body se přepočítaly, a ten, kdo jich měl nejvíc, si mohl jako první jít vybrat z velkého množství cen. Největšími tahouny byla voda zadarmo (i první voda v roce 2004), slevy na tábor a batoh na výpravy.

Také jsme si hráli na stavitele železnic, navlíkali jsme barevné dřevěné pražce na provázky a při dosažení určitého stupně jsme si mohli vybrat „akci“ (např.: postavíš další pražce na indiánském území?), podle toho jestli jsme zvolili ano či ne, tak jsme mohli o některé body přijít (indiáni ti kus železnice rozebrali), nebo jsme některé body navíc získali (indiánům si přivezl do vesnice obchod, povolili ti stavět dál na svém území). Vše doplňovala obří mapa na nástěnce.

V roce 2012/2013 jsme se snažili získat co nejvíce přítel do svého profilu na Loribooku. Mohli jsme se šťouchat a získávat za přátele hvězdy jako Vochomůrku nebo Harryho Pottera. Ti s sebou přinášeli další kamarády a tak se profil mohl rozrůstat. Maláčům se celoročka vyhodnotila na poslední schůzce a velkým dětem na táboře.

V roce 2013/2014 ovládla Lorien mafie. Děti se staly součástí města Loricity, kde přestřelky a pašování whiskey byli na denním pořádku. Za své snažení dostaly děti peníze, na nichž byly vyobrazení největší bossové mafiánských rodin. Mezi nimi byla i Madrina Střelka či Capo Mašinka. Vše vyvrcholí na táboře Mafie a ukáže se, kdo si zaslouží být součástí temného podsvětí Loricity.

Pro školní rok 2014/2015 jsme se rozhodli stavět na obří mapě městečka. Každému prckovi byla přiřazena barvička, kterou si zabarvoval parcely na čtvercové mapě. Počet čtverečků se odvíjel od toho, jak se dětem na schůzkách dařilo. Na svých parcelách si pak mohli stavět domečky, mrakodrapy, kavárny i kina, podle toho jestli se zúčastnili schůzky, výpravy či závodu Zelené ligy. Vítěz si svou cenu vybere na táboře Jak vycvičit draka.

Rok 2015/2016 se nese ve znamení velkých automobilových závodů. Každé dítě vlastní řidičský průkaz a pohybuje se s vlastním autem po velké mapě-závodní trase. Ovšem na cestě je čeká spousta překážek, mohou stoupnout na akční pole a každý měsíc si kupují emisní povolenky. Kdo se dostane nejdál a kolik kol dokáže nejšikovnější řidič ujet? To se dozvíme na konci školního roku.

Ve školním roce 2016/2017 sbírají děti loribodíky do svých sešitků. Mohou je získat za příchod na schůzku, donesení papučí, splnění domácího úkolu, umístění ve hrách, příjezdu na jednodeňák, výpravu či jiné oddílové akce. Již tradičně dostanou děti odměny za své celoroční snažení na táboře.

Evoluce není věc minulosti. Ve školním roce 2017/2018 se děti posouvají na propracované evoluční mapě, od atomu po Homo sapiens sapiens. Jen ti nejaktivnější mohou dosáhnout nejvyššího stupně a to božské entity. Ovšem není to tak jednoduché. Během cesty je mohou potkat doby ledové, které zpomalí jejich postup. Naproti tomu oteplování zrychluje jejich vývoj. Kdo se dostane až na vrchol? To se dozvíme na táboře

Další školní rok 2018-2019 si naše děti snažily hrát a nezlobit při sbírání bodíků na jejich vlastní figurky z člověče nezlob se. Za každou aktivitu tak dostávají puntíky, které reprezentují tečky na hrací kostce.

Ve školním roce 2019/2020 se děti z obřanských schůzek staly astronauty a snažily se doletět až na Měsíc. Děti se moc snažily a pilně sbíraly penízky, aby si mohly nakoupit vesmírné rakety a palivo. Na schůzkách v Lískovci jsme zase lovili rybičky, abychom jimi mohli krmit draky. Každý drak se nechal ulovit za jiný počet rybiček, a proto se děti musely moc snažit, pokud chtěly získat do svého stáda například legendárního Bezzubku. Na konci školního roku jsme se museli vypořádat s kovidovou krizí a předčasně schůzky ukončit. Naštěstí jsme mohli pořádat tábor, na kterém byly děti za své celoroční snažení náležitě odměněny.